Occamova břitva: jednodušší vysvětlení bývá správnější

Occamova břitva je způsob logického rozhodování, který nám říká, že máme-li pro jeden jev dvě různá vysvětlení, máme preferovat to jednodušší.

Břitva je pojmenována podle anglického filosofa a teologa William Ockhama, který žil ve čtrnáctém století. William Ockham sám formuloval princip několika různými způsoby, ale nejvíce se uchytila formulace „entity se nemají násobit více než je nutné“, se kterou přišel irský filosof John Punch.

Co nám Occamova břitva říká

Představte si, že se u vás v obci něco stalo. Třeba někdo zapálil pařez na náměstí. Policie začne případ vyšetřovat s vervou sobě vlastní a pachatele dopadnou během několika hodin. U soudu tři svědci vylíčí, že viděli pachatele, jak pařez zapálil. Jedno dítě ho dokonce natočilo na video a umístilo na TikTok. Pachatelova manželka navíc potvrdila, že v inrkiminovaný čas nebyl doma a někam šel. Případ se zdál být jednoznačný.

Pachatel, říkejme mu třeba Honza, se ale bránil nezvyklým argumentem — tvrdil, že to neudělal on, ale že to udělal dvojník, jeho klon, kterého sestrojil zlý démon Pazuzu ve snaze zotročit lidstvo a zapálení pařezu je první fáze jeho zlého plánu.

„Dokažte mi, že to tak není,“ řekl sebevědomě Honza.

Asi už tušíte, v čem je problém. Dokázat, že neexistuje žádný dvojník, ani žádný démon Pazuzu, je nemožné. Čistě teoreticky se mohlo stát, že odněkud opravdu povstal démon Pazuzu a vytvořil Honzova dvojníka, který zapálil v Brně, teda ve vaši obci, pařez a pak zase zmizel. Stoprocentně vyloučit to zkrátka nejde. Jak se má tedy soudce rozhodnout?

Soudce může v tuto chvíli použít Occamovu břitvu. Ta říká, že máme-li dvě různá vysvětlení, která objasňují nějaký jev stejně dobře, máme použít to jednodušší vysvětlení. V našem případě je mnohem jednodušší vysvětlení to, že Honza lže a pařez zapálil, než že by z pekla povstal tajemný démon Pazuzu.

Ve skutečnosti navíc nemáme jen dvě různá vysvětlení. Honza může přijít s nekonečně mnoha dalšími vysvětleními: pařez zapálili andělé, kteří také omámili všechny svědky; pařez ve skutečnosti neshořel, je to jen skupinová halucinace nebo prostě někdo všechny svědky upálil a zfalšoval videozáznam a tak dále. Nejjednodušší vysvětlení je ale to, že to zkrátka zapálil Honza.

Co nám Occamova břitva neříká

Occamova břitva nám ale neříká, že jsme se rozhodli správně! Opravdu se mohlo stát, že někdo uplatil všechny svědky nebo se andělé mohli snést z nebe na zem. My to nevíme. Occamova břitva nám jen radí, které vysvětlení má největší pravděpodobnost. Pokud by soudce neaplikoval Occamovu břitvu, každý zločinec by odešel od soudu jako nevinný člověk — protože každý z nich by si mohl vymyslet svou vlastní příhodu se svým vlastním démonem Pazuzu, kterou vlastně nelze vyvrátit.

Occamovu břitvu proto můžeme také definovat pomocí toho, jak těžké je vyvrátit vysvětlení daného jevu. Máme-li dvě vysvětlení nějakého jevu, zvolíme raději to, které jde snadněji vyvrátit. Existuje mnoho způsobů, jak vyvrátit, že Honza je skutečným pachatelem. Například ho někdo mohl vidět na druhé straně města. Nebo ho na té druhé straně města mohly zachytit kamery. Mohl se na místě najít kanystr s benzinem s otisky prstů někoho jiného. A podobně. Jakým způsobem bychom vyvrátili, že démon Pazuzu sestoupil na zem? No, to jde těžko. Protože je prakticky nemožné toto vyvrátit, budeme raději preferovat vysvětlění, že to Honza udělal, protože to je mnohem jednodušší na vyvrácení a přesto to nikdo nevyvrátil.

Čím těžší je nějaké vysvětlení vyvrátit, tím složitější vysvětlení to je a tím méně pravděpodobné je.

Occamova břitva ve vědě

Břitva má samozřejmě velké uplatnění ve vědě, kde ji musíme uplatňovat na každém kroku. Například, proč padají věci na zem? Můžeme to buď přisuzovat gravitaci, nebo si můžeme říci, že ve chvíli, kdy upustíte nějaký předmět, tak okamžitě přiletí neviditelní létající trpaslíci a začnou předmět postrkávat dokud nedopadne na zem.

V tuto chvíli můžeme aplikovat Occamovu břitvu a říci, že to bude spíš ta gravitace než trpaslíci.

Jednodušší není vždy správnější

Pohyb těles popisují dvě základní teorie: Newtonovy pohybové zákony a teorie relativity od Alberta Einsteina. Zatímco Newtonovy pohybové zákony se učí na střední škole, teorie relativity je mnohem mnohem složitější. Podle Occamovy břitvy bychom v tuto chvíli měli zahodit Einsteinovu teorii relativity a řídit se dále Newtonovými zákony.

Není to tak, z jednoho prostého důvodu. Obě teorie totiž neposkytují stejně dobré vysvětlení jevů v přírodě. Teorie relativity poskytuje mnohem přesnější popis pohybu v našem vesmíru. Čím více se rychlost nějakého předmětu blíží rychlosti světa, tím nepřesnější jsou Newtonovy pohybové zákony. Pro běžné pozemské rychlosti jsou Newtonovy zákony naprosto dostačující, ale už když chcete počítat pohyb družic kolem naší země, potřebujete k tomu teorii relativity, která je sice řádově složitější, ale také mnohem přesnější. Pokud by například lokalizační systém GPS používal pouze Newtonovy pohybové zákony, za chvíli by vám GPSka ukazovala polohu o několik kilometrů jinde.

Proto v tuto chvíli není možné použít Occamovu břitvu, protože teorie relativity je sice složitější, ale také přesnější. Nepopisují tedy nějaký jev stejně dobře. Einsteinova teorie ho popisuje mnohem lépe. Je to jako byste porovnávali hodiny, které máte na ruce, s atomovými hodinami, které používají vědci. Jasně, že atomové hodiny jsou mnohem složitější, ale také mnohem přesnější. Nepopisují tak stejné jev stejně dobře a proto nemůžeme uplatnit Occamovu břitvu.